Včelí hrátky

O nejpěknější herbář

Na výpravách kroužku či v rodinách sbíráme rostliny, které po příchodu domů necháme vylisovat. Po vyschnutí nalepíme na tvrdý papír. Pokračujeme v dohledávání názvu rostlin, latinského názvu a dalších informací: v jakém období roste, kvete, zda je to rostliny včelařsky významná atd.

Vyrobme si herbář

Rostlinku vylisujeme mezi dvěma savými papíry (např. noviny) zatížené knížkou. Lze použít lisování mezi dvěma deskami. Pak lepící páskou vylisovanou rostlinku přiděláme na A4 tvrdý papír, vložíme do eurosložky a následně do šanonu. Rostliny můžeme rozdělit podle barvy květu, podle období atd. Ke každé rostlince umístíme do pravého rohu informace o názvu, výskytu, barvě květu atd. V kroužku pak na konci školního roku uděláme výstavku herbářů.

Včelařská mapa

Vedoucí obstará katastrální mapu okolí obce a jejího okolí. Celý kroužek či družstva mapují postupně během roku včelí pastvu ve svém okolí. Mohou vzniknout mapy jednotlivých včelařských období. Pokud kroužek povede tyto mapy každý rok, může porovnávat, jak se pastva mění (především u zemědělských plodin). Lze zaznamenávat i zavčelenost území. Při mapování včelařských významných rostlin vedoucí vysvětluje užitečnost pro včely.

Vyrobme si etikety

Děti si vyrobí vlastnoručně etikety na med. Vedoucí vysvětlí, co etiketa má obsahovat. Zpestřením je i soutěž. Stačí na obyčejný papír, při použití na sklenice stačí etiketu natřít mlékem, přiložit na sklenici a opatrně přetřít hadříkem, aby se malba nesmyla.

Svíčka trochu jinak

Vezmeme skořápku z rozpůleného vajíčka. Namočíme knot do vosku, po zaschnutí jej na konci napíchneme drátkem a položíme do skořápky. Poté nalejeme rozehřátý vosk. Po vystydnutí drátek odstraníme. 

Kolíček jako klíště

Jako pomůcku použijeme kolíček na prádlo, který s námi bude putovat od začátku do konce výpravy. Hru zahájí vedoucí tím, že kolíček přiklapne někomu na batoh tak, aby o tom nevěděl. Když dotyčný zjistí, že nese kolíček, nenápadně ho sejme a přilípne někomu jinému. Tímto způsobem kolíček putuje z batohu na batoh celou výpravu. Kolíček lze nahradit pentlí, stuhou, včelkou, korálkem, dřevěným špalíčkem apod. Při jeho předávání se nemusíme omezovat pouze na batoh.

Všemocné písmeno

Na začátku výpravy vedoucí vylosuje z abecedy jedno písmeno. Všichni během celého putovního dne sbírají co nejzajímavější předměty, jejichž název začíná na vylosované písmeno. Na konci výpravy (nebo večer při vícedenní cestě) uspořádáme výstavu sesbíraných předmětů, kde každý majitel pomocí své fantazie představí daný předmět - jeho vědecký název, důležitost, návod k použití, význam apod. Hodnotíme originalitu nalezeného předmětu a jeho prezentaci.

Můj strom

Ve dvojici má jeden zavázané oči. Druhý ho odvede klikatou cestou k jednomu stromu a položí mu ruce na kmen. Nevidící hráč si kmen pořádně ohmatá (nesmí se dotýkat země a větví) a poté ho spoluhráč odvede na místo začátku hry. Hráč si sundá šátek a snaží se "svůj" strom nalézt. Potom se role ve dvojici vymění. Podobně lze hledat pařez, místo kolem potoka, kámen v opuštěném lomu apod.

Kimova hra

Kimova hra spočívá v tom, že se na určitý počet (většinou okolo 20) drobných a pojmenovatelných předmětů hráči určitou dobu (tak jednu až dvě minuty) dívají, následně se předměty zakryjí a hráči se snaží napsat, co si zapamatovali.

Ve včelařském kroužku můžeme použít včelařské pomůcky, rostliny apod. Na stůl, či na procházce shromáždíme 20 předmětů, zakryjeme a děti se na předměty dívají časový limit. Poté se předměty zakryjí a děti napíší, co si zapamatovaly. Soutěž jednotlivců i družstev.

Hru lze obměnit i tak, že na trasu dáme předměty a hráč má za úkol během trasy si zapamatovat co nejvíce předmětů. V cíli předměty napíše nebo vyjmenuje. Vyhrává ten, kdo si zapamatuje nejvíce předmětů.

Co jsem?

Vedoucí hry si myslí na jednu věc (v případě včelařského kroužku např. včelařská pomůcka k chovu matek, ochranné potřeby, včelí pastva předjaří atd.). Hráči mají za úkol přijít na věc, na kterou myslí vedoucí. Kladou jeden po druhém otázky tak, aby vedoucí mohl odpovědět ano či ne. Kdo nejdříve uhádne předmět, vyhrává. Soutěž jednotlivců i družstev.

Přenos zprávy

Vedoucí připraví na velký papír zprávu, kde na každého vycházejí přibližně 1-3 řádky textu. Popsaný arch připevní zvenku na zadní stěnu klubovny nebo na strom v blízkém okolí (dle možností). Soutěží několik vyrovnaných družstev. Každý tým se má celý text co nejpřesněji naučit a co nejrychleji ho dopravit do klubovny a zpaměti ho napsat. Každý hráč smí absolvovat pouze jednu cestu, a to od zprávy do klubovny. Způsob rozdělení textu a naučení se jeho znění je vlastní taktikou každého družstva. Vítězí tým, který nejrychleji předá přesnou zprávu (za každou chybu se připočítávají trestné vteřiny). Soutěž lze upravit i na soutěž jednotlivců.

Doplňování slov

Připravíme si krátký namnožený včelařský článek, ve kterém vynecháme určitý počet slov, které po logické úvaze a s příslušnými znalostmi mohou hráči do prázdných míst doplnit. Respektujeme věk a zkušenosti účastníků (10-20 řádků). Určíme časový limit na doplňování; poté si sousedé výsledky opraví podle četby. Soutěž jednotlivců nebo družstev. Lze hodnotit správnost, rychlost. Text musí být připraven tak, aby doplňovačky nebyly mnohoznačné.

Obměna: Hrajeme s celou skupinou. Celý text čte vedoucí sám. V místě vynechaného slova zdůrazňuje pomlku a přeruší četbu po příslušné větě. Kdo se první přihlásí a správně doplní, obdrží bod. Vždy umožníme účastníků případnou diskusi, aby se mohla opravit chybná řešení i rozebrat případné varianty.

Dvojice

Vedoucí napíše na lístky jména včelařsky významných rostlin a odstřihne od sebe rodová jména od druhových. Hráči mají za úkol sestavit správně jména do příslušných dvojic. Lze tímto probírat postupně rostliny jednotlivých včelařských období. Vedoucí má tolik kusů jedné rostliny, kolik je soutěžících (nejlépe družstva).

Nevidomý

Včelařské pomůcky či jiné předměty kolují v kruhu mezi hráči (nemají-li zavázané oči, pak si je podávají pod stolem, v přírodě sedí v kruhu těsně vedle sebe a podávají si je za zády). Kdo pozná po hmatu předmět, zvedne ruku. Na vyzvání pak řekne (nebo napíše) jméno rostliny. Začátečníkům a menším dětem mohou vedoucí nejprve vhodným a nenápadným způsobem ukázat celý soubor předmětů, který pak bude kolovat. Soutěž jednotlivců.

1. typ izolátoru ve kterém matka klade do připravených umělých matečníkových misek, užívaných dále k chovu matek

2. jméno německého včelaře Preusse (1848-1910), který se věnoval otázce rojení včel a zavedl převěšování plodových plástů

3. nemoc včel způsobená prvokem napadajícím buňky žaludeční sliznice

4. úlek obsazený malým smetencem sloužící k oplozování matky

5. barva, kterou se značily matky v roce 2000

6. matka kladoucí neoplozená vajíčka = neoplozená matka nebo stará matka, která vyčerpala zásobu spermií

7. naučný slovník

8. množství nektaru v mg vytvářené v květu během 24 hodin

9. odříznutá část dutého stromu sloužící k chovu včelstev

10. souše nebo plásty vystavěné z dělničích buněk

11. otvor do nástavku, který má význam přídavného česna

12. souše nebo plásty vystavěné ve volném prostoru bez mezistěn

13. zařízení k ručnímu odvíčkování medných plástů během medobraní

14. pozemek s úly rozestavěnými volně nebo ve skupinách

15. věda o hmyzu

16. spodní část úlu, na kterou se umísťují zaměnitelné nástavky

17. papírový lístek nebo štítek na láhvi medu,která popisuje obsah

18. u včely ústrojí v trávicí soustavě, které brání návratu potravy ze žaludku zpět

19. elektronické zařízení pro rozbor zvukových frekvencí vydávaných včelstvem - upozorňuje na vznik rojové nálady nebo na ztrátu matky

20. uzavřený úlek nebo jiná vhodná nádoba osazená po 1 - 2 dny osiřelým oddělkem včel a přelarvenou sérií k jejímu přijetí

21. typ stavby - postavení plástů rovnoběžně s česnem

22. přístroj pro umělé oplodnění matky

23. stavba pevně spojená základy se zemí sloužící k chovu včel

24. starý typ většinou slaměného úlu, ve kterém včelstvo stavělo divočinu

25. množství nektaru v mg vytvářené v květu během 24 hodin

26. přípravky určené k hubení hmyzu v jeho různých vývojových stupních (používají se v zemědělství)

27. potrava v podobě medu nebo cukerných zásob a pylu uložená v plástech včelstva

28. zárodek-počáteční stadium individuálního vývoje mnohobuněčných organismů, vznikající z oplozeného vajíčka

29. včelí dílo ( plásty, souše ) tvořené trubčími buňkami

30. prudce probíhající virové onemocnění včelstev

31. včelařsky významná rostlina (vydatný zdroj pylu a nektaru) kvetoucí v časném létě a tmavěhnědou barvou pylových rousků

32. příjmení redaktora Včelařských rozhledů(1927-1932) a Včelařského obzoru (1933-

1936),vynikající chovatel a správce plemenného chovu včel v Čechách (žil 1886-1965)

33. příjmení zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti, který se narodil v Hynčicích ve Slezsku

34. zařízení k vytavování vosku ze souší ( převážně panenských nebo světlých ) pomocí slunečního záření

35. výměna stárnoucí nebo nekvalitní matky včelstvem, umožňuje po určité období společné kladení staré i mladé matky

36. lehčí dřevěná stavba chránící několik úlů se společnou stříškou ( obvykle pro 3 úly)

37. klícka vybavená mateří mřížkou izolující matku ve včelstvu tak, že k ní mají přístup dělnice ( může být i na 1 plást a umožňovat matce kladení )

38. vojenský lékař v Brně (1817-1873), organizátor moravského včelařství, zakladatel Moravského včelařského spolku, v r. 1871 navrhnul založení středoevropské společnosti včelařské

39. dospělec - dospělé stadium hmyzu

40. bezkřídlá drobná moucha velikosti roztoče Varroa, příživník ( komensál ) včel a zejména včelí matky

41. zvláštní buňky vznikající v tukových tělískách, které jsou na počátku tvoření vosku

42. včelí dělnice, které za nepřítomnosti matky začínají klást vajíčka, ze kterých se vyvíjejí pouze trubci

43. celosvětová včelařská organizace

44. potřeba pro včelaře, jenž chce bezpečně a snadno odchytit včelí matku

45. otvor do úlu pro vstup včel, větrání apod.

46. jiný název pro hmyzosnubné (rostliny)

47. poměr délky dvou úseků 3. kubitálního pole předního křídla včelí dělnice - určující rozdíl mezi některými plemeny včel

48. anglický přírodovědec světového významu, původce všeobecné evoluční teorie (1809-1882)

49. zařízení používající rotační kartáč s vlákny z pružné umělé hmoty k rychlému odvíčkování medných plástů během medobraní

50. konzervovaný pyl získaný vypichováním z plástů

51. kniha Antonína Přidala pojednávající o opylovatelích

52. samičí jedinec včely medonosné se zakrnělými pohlavními orgány

53. svlékací hormon, který je tvořen u včelích larev a kukel hrudní žlázou

54. včelařské období, v němž je nedostatek vody a zásob pro vývoj včelstva kritický

55. soubor opatření, které zajistí během skladování plástů mimo včelstva, že nebudou napadeny housenkami zavíječů

56. včelstvo, které se používá k produkci matečníků

57. včelstvo, které ztratilo matku, má však nejmladší larvičky nebo i vajíčka, z nichž si může matku vychovat

58. malý úl pro oddělek sloužící pro oplozování matky

59. enzym katalyzující rozklad sacharózy

60. ústrojí na hlavě včely, pomocí nichž mohou včely hmatat, slyšet a vnímat pachy

61. nakazit, přenést nákazu

62. válcovitá nádoba s dvojitým nerezovým sítem pro filtraci medu

63. matka schopná klást oplozená vajíčka, ze kterých se líhnou včelí dělnice

64. včelí produkt, který pomáhá při bolestech kloubů

65. rostlinný cizopasník žijící na povrchu hostitele

66. malý jednorámkový oplodňáček s prosklenými stěnami pro rychlou kontrolu kladení matky

67. nejrozšířenější typ úlu na Slovensku s rámkovou mírou 420x275

68. motýlí škůdce včelího díla, který dokáže zcela ničit nechráněné dílo i poškodit dřevěné i polystyrenové části úlů

69. druhé křestní jméno Františka Kitzbergera- zakladatele a prvního redaktora Včelařských rozhledů, obnovitele plemenného chovu včel v Čechách

70. zařízení pro umožnění odchodu včel z medníku před odběrem medu

71. matečník s včelí larvou před zavíčkováním

72. včelí dílo ( plásty, souše ) tvořené trubčími buňkami

73. závažné plošně rozšířené onemocnění včelstev velkým druhem asijského roztoče

74. kladení vajíček, výživa a ošetřování plodu ve včelstvu

75. konstrukce uzavírající plást a umožňující manipulaci s ním = základ rozběrného díla

76. příjmení kněze a včelařského odborníka, který v r. 1904 představil rámkovou míru 39x24 cm

77. kryt úlu uteplující jeho strop a umožňující obvykle krmení včelstev

78. ničení mikroorganismů pomocí chemických a fyzikálních metod

79. páté písmeno abecedy

80. zařízení různého typu ( mechanické, hydromechanické, tenzometrické ) umožňující sledovat a případně i zaznamenávat hmotnost úlu se včelstvem charakterizující průběh snůšky

81. houbové onemocnění včelstev Aspergillus flavus

82. mezinárodní označení pro úzkou příbuzenskou plemenitbu

83. samčí jedinec včely medonosné

84. název knihy (autorka Claudia Bentzien) pojednávající o druhu včelaření

85. barva, kterou se značí matky v roce 2013

86. zaměnitelný úlový truhlík bez dna pro zavěšení rámků

87. třetí písmeno od konce abecedy