Včelí obchůdek  Včelařský e-shop  Včelařské potřeby a včelí produkty 

» VČELAŘSKÉ ZAJÍMAVOSTI
Včelařské zajímavosti

 


Nejdůležitější význam včel - opylovací činnost (včela medonosná se podílí úhrnem přímo i nepřímo 1/3 na zajišťování lidské výživy).
Vliv včely medonosné na utváření životního prostředí.

Kdyby z krajiny vymizely včely, převládly by v ní rostliny větrosnubné, hlavně trávy; pestrá květena by postupně zanikla a příroda by zjednotvárněla.

Včela je indikátorem kvality životního prostředí (je velmi citlivá vůči škodlivým látkám).

Naprosto ojedinělou vlastností je její tzv. florokonstantnost, tj. věrnost jednomu druhu květů.

 

Včela mává křídly rychlostí 180ti mávnutí za vteřinu.
Jedna včela nasbírá za celý svůj život asi 9 gramů medu.
K nasbírání 0,5 kg medu pracuje 556 včel celý svůj život.
K nasbírání 0,5 kg medu včely nalétají více jak 57.000 km což je více jak jedenkrát kolem svět.
K nasbírání 0,5 kg medu včely navštíví přibližně dva miliony květin.
K nasbírání 0,5 kg medu musí včela vyletět asi 1600x z úlu a při každé cestě nalétá více jak 10 km.
K nasbírání 1 kg medu včely naletí vzdálenost rovnající se cestě čtyřikrát kolem země.
Včely jednoho úlu navštíví denně přes 225.000 květin- jedna včela navštíví až několik tisíc květin.
Včely spotřebují asi 3,5 kg medu k získání 0,5 kg včelího vosku.
Průměrný roj (úl) se skládá z jedné matky, která v období snůšky pokládá až 2500 vajíček denně; z přibližně 50.000 nebo více dělnic, které obstarávají všechnu práci a z několika set trubců.
Matka se při oplodnění spojí až se 17ti trubci v průběhu jedno až dvoudenního letu z úlu.
Matka si při svém matečním letu uschová sperma trubců na celý svůj život a z této zásoby poté čerpá.
Matka uskuteční mateční let pouze jednou nebo dvakrát za život.
V průběhu snůšky je průměrná délka života včely asi šest týdnů, tři týdny stráví prací v úle a tři týdny sbíráním nektaru a pylu.
Hltanová žláza dělnic produkuje mateří kašičku a je nejdokonaleji vyvinuta u úlových včel do 14ti dnů věku.
Kusadlová žláza vylučuje u matky tzv. mateří látku, tj. feromon matky; dělnice sekret přidávají do krmné kaše pro larvy a využívají je k rozpuštění vosku  a propolisu při jejich zpracování.
Sekret pyskové žlázy včely používají při vlhčení pylu a formování rousky, k rozmáčení tuhé potravy.
Jedovou žlázu mají pouze dělnice a matka; nejvíce jedu mají včely ve třetím týdnu života.
voskové žlázy se nacházejí na zadečku dělnic; nejvíce vosku je vylučováno v období od 9.-18. dne života včely.
Vonná (Nasonova) žláza - jde o značkovací feromon; sekret je vylučován při orientaci roje, na česnech apod.
Žlázy výkalového váčku - výměšky konzervují nahromaděné zbytky nestrávené potravy za celé zimní období ve výkalovém vaku.



Nektar je v podstatě vodní roztok cukrů, obsah vody kolísá mezi 15-95%, v průměru   obsahuje 40% cukrů.
Včely málo láká nektar řidší než 15%, nektar s koncentrací cukrů pod 10% včely opomíjejí.
Medovice je hustá sladká tekutina, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz.
U nás žije více jak 1000 druhů producentů medovice, ale včelařsky významných je pouze 40 druhů.
Pouze medy s obsahem vody pod 18% jsou medy, které lze skladovat i několik let bez rizika možnosti jeho zkvašení.
Při teplotě 14oC probíhá krystalizace nejrychleji v medech se standardním obsahem vody, při teplotách pod 10oC je krystalizace zpožděna i o několik měsíců; pokud teplota při krystalizaci není optimální, tvoří se obvykle krystaly velké.
Vosk je ve vodě nerozpustný; za studena se nejlépe rozpustí v chloroformu, acetonu, benzenu a pyridinu; za tepla v etanolu, metanolu, izoamylalkoholu a petroléteru.
Kovy potažené včelím voskem korodují velmi pomalu.
Tvorba propolisových hrudek je velmi namáhavý úkon trvající často půl hodiny i více; jakmile včely vytvoří propolis.hrudku, odlétají s ní do úlu.
Propolis uskladňujeme v neprodyšných obalech, v chladnu a temnu (nejlépe při teplotách nepřevyšující 12oC; za těchto podmínek je vyloučeno, aby byl propolis napadený zavíječi; pokud k napadení dojde a je včas rozpoznáno, lze je zastavit okamžitým zmražením.
V některých případech bylo zjištěno, že propolis je dokonce účinnější než některá antibiotika.
Matka váží: 180 – 260 g, měří 20 – 25 mm.
Matkou se stane včela, která je vylíhlá z oplozeného vajíčka a krmena mateří kašičkou, bohatou na živiny.
Matka se líhne se 16. den od položení vajíčka.
Úkolem matky je kladení vajíček - je schopna položit denně až 2500 vajíček, čímž ze sebe vydá více než činí její hmotnost.
Matka vylučuje mateří feromon (hormon, který působí na ostatní složky včelstva - soudržnost včelstva, brání rozvoji vaječníků dělnic a stavbě nouzových matečníků, působí přitažlivě na říjné trubce atd.)
V prvních dvou letech života je u matky intenzita kladení vajíček největší (dožívá se věku 4-5 let).
Matka nemá orgány ke sběru medu ani hltanové žlázy (zakrnělé), musí být krmena včelami.
Matky se páří zpravidla jen v období před začátkem kladení, nejčastěji ve věku 5-8 dnů po vylíhnutí; děje se tak na trubčím shromaždišti (vyvýšené místo 10-30 m nad zemí) průměrně s 8-15 trubci.
Kvalita matky je posuzována podle intenzity kladení a souvislosti zakladené plochy.
Staré nebo málo kladoucí matky je nutno vyměnit.
Podle původu rozeznáváme matky rojové, z tiché výměny, náhradní, chovné.

 

Dělnice váží cca 100 mg, měří 12 – 14 mm.
Dělnice je včelí samice se zakrnělými pohlavními orgány, takže nemůže být oplodněna.
Pokud není ve včelstvu matka, může klást neoplozená vajíčka, říká se jí trubčice.
10 000 včel váží cca 1 kg.
Včela se vyvíjí proměnou dokonalou: vajíčko-larva-předkukla-kukla-včela.
Dělnice se líhne  21. den od položení vajíčka.
Dělba práce ve včelstvu je vzhledem k tělesnému vývoji instinktivně řízena. Najdeme zde:

čističky- čistí buňky

krmičky- krmí 4denní a starší plod medem, pylem a vodou

kojičky- krmí nejmladší plod a matku krmnou kašičkou

stavitelky- zpracovávají výměšek voskotvorných žláz a staví plásty
strážkyně- chrání česno a orientačně se zalétává
létavky- nosí do úlu vodu, pyl, nektar a medovici
Dělnice v době intenzivní činnosti žije 6 - 8 týdnů (krátkověká).
Dělnice na podzim zůstává bez činnosti a přežívá 8 - 9 měsíců (dlouhověká).
Včelstvo komunikuje pomocí feromonů:
pohlavní- mateří látka láká říjné trubce, působí na potlačení vaječníků dělnic
poplašný- vyvolává útočnost
značkovací- značkování česna aby nebloudily, značkování nalezeného zdroje snůšky
shromažďovací- feromon matky vytváří soudržnost a chod včelstva
povrchový- vonné látky po poznávání sounáležitosti
plodu- stimulace přínosu pylu a nektaru do úlu

 

Trubec váží 250 mg a měří 15-17 mm.
Trubec je dokonalý sameček včely medonosné; vzniká z neoplozeného vajíčka.
V normálním včelstvu bývá obvykle 500-3000 trubců; nemají žihadlo.
Úkolem trubců  je oplodnit matku na trubčím shromaždišti. Jakmile ustane snůška (na konci produkčního období) jsou trubci vyháněni z úlu.
Ve zdravém včelstvu s matkou se přes zimu trubci nevyskytují.
Trubec se líhne se 24. den od položení vajíčka; po 8.-15. dnu jsou říjní a vyletují 3-5x denně na snubní lety; po oplození matky padá trubec mrtev na zem.
Trubec žije 5-6 týdnů.

 

Veškerou tekutou potravu přijímá včela sosákem, který slouží i k vzájemnému předávání potravy. V době klidu, kdy včela sosák nepoužívá, je složen ve tvaru písmene Z v ústním poli. Podle plemenné příslušnosti se jeho délka pohybuje mezi 5,7-7,2 mm.
Malé množství a hustější roztok včela slízává jazýčkem.
V křídlech jsou žilky, kterými prochází vzdušnice, nervy a hemolymfa.
Při letu jsou oba páry křídel spojeny háčky vyrůstajícími na předním okraji zadních křídel, která se zachytí do žlábku vytvářeného zadním okrajem předních křídel.
Včela létá rychlostí asi 20-28 km/h, může létat až do vzdálenosti 4-8 km.
Část žihadla, které vniká do útočníka se nazývá bodlo a je tvořeno žihadlovým žlábkem a žihadlovými štětinkami na jejichž konci je vyvinuto 7-12 vratizoubků (u matky pouze 3), které brání zpětnému vytažení z měkké a pružné podložky.
Vytržením žihadla včely medonosné se obnaží povrch Koževnikovy žlázy, která produkuje poplašný feromon dráždicí ostatní včely k dalšímu útoku.
Trávicí soustava je složena  z hltanu, jícnu, medného volátka, česla a česlové rourky, mesenteronu, tenkého střeva a výkalového váčku s rektálními žlázami.
Zdravé včely v úle nekálí. Obsah výkalového vaku může tvořit až 50% hmotnosti těla včely.




MjAzZ