Včelí obchůdek  Včelařský e-shop  Včelařské potřeby a včelí produkty 

» PATENTY MARIE TEREZIE
Patenty Marie Terezie


Rakouská císařovna Marie Terezie (1740-1780) věděla, co znamená pro společnost rozvoj včelařství, proto vydává včelařské  patenty.
Přepsáno z brožury: „Patent Marie Terezie“ - Včelařské právo v zemích našich.
Sestavil František Adamec. V Praze 1901.

 

Včelařský patent Marie Terezie
ze dne 8. dubna 1775, platný pro Dolní Rakousy a Moravu.
Sbírka zákonů teresiánských sv. VII., str. 204, č. 1680.

Užitečnost včelařství, v němž mnohý přičinlivý poddaný nalezl čistý a jistý zdroj k zapravování dávek státu potřebných, pohnula Naši mateřskou starostlivost, abychom tomuto důležitému odvětví hospodářskému věnovali zvláštní pozornost a podporu, a v Našich zemích postupně je zvelebovali a šířili. Vzhledem k užitečnosti včelařství jest na útraty státní

1. zřízena ve Vídni hlavní škola včelařská, která v zahradě Belvederu všem po učení tomto lačnícím jest přístupna, aby sobě nasbírati mohli potřebné vědomosti theoretické i praktické bezplatně.
2. Učiněno bylo opatření, aby zřízeno bylo po jedné subalterní (podřízené) škole včelařské v Dolních Rakousích a na Moravě a nařízeno zemským vládám, aby tyto školy postupně i v ostatních zemích byly rozšiřovány, pokud to jejich poloha připouští.
3. Proto platí ustanovení v tomto patentě obsažená vždy jen pro Rakousy Dolní a pro Moravu,
4. a mají pod ochranou zemských vlád býti prováděna.
5. Nařizuje se, aby, jako jest hlavní včelařská škola ve Vídni podřízena bezprostředně nejvyššímu dozoru, tak i školy v dotyčných zemích vrchnímu dozoru jmenovaných zemských vlád a péči příslušného krajského úřadu byly podrobeny, pak aby také k tomu ustanovený učitel vždy ku plnění svých povinností byl pobádán, a jeho poklesky byly zemské vládě udávány, aby mohly býti odstraněny, nebo zmírněny.
6. Ku rozšiřování těchto škol buďtež vyhledávány kraje chovu včel nejpříznivější, a zvláště takové, kde se pěstují rostliny včelařství přiměřené; a pak
7. jest ku většímu povzbuzení včelařství na věčné časy osvobozeno od veškerého desátku, kde ho dosud panství nevybíralo a touto dávkou nebylo odškodněno. Jestliže však některé panství řečených dvou zemí s tímto požitkem v rektifikatoriu skutečně bylo zapsáno, má se u příslušné zemské vlády ohlásiti, aby po podaném dobrozdání dle tohoto nařízení požitek ten se odepsal, nebo jiným způsobem nahradil, kdyby se samo nerozhodlo, že se tohoto nepatrného výtěžku z lásky k všeobecnému dobru zříká.
8. Než při tom budiž dbáno jen odškodného nynějších panských příjmů (výtěžků) a nikdy nebudiž dovolováno, aby ono užívání bylo rozšířeno, a tím horlivost rolníkova seslabena.
9. Majiteli včel jest dovoleno zavésti své úly na pastvu, na příklad na pole pohanková, jež kvetou koncem léta, aniž mu smí majitel pozemku překážeti; má se však práva toho užívati beze všeho poškození majitele pozemku, a za neškodné užité pastvy má se zapraviti mírný poplatek, který však nesmí přesahovat 2 kr. za úl, avšak tak, že přináleží bouda a dohled majiteli úlů.
10. Z úlů, které se vezou buďto na pastvu nebo nazpět, neplatí se žádného mýta, kromě mýta cestného.
11. Poddaným se udílí milostivě zeměpanské ujištění, že nebude na včelařství nikdy uvalena žádná zvláštní dávka, nýbrž naopak že bude při úplné svobodě podporováno.
12. Majitelům panství se doporučuje stejně působivá činnost, aby ve vlastním zájmu chudším rolníkům byli nápomocni, aby si aspoň první úl mohli opatřiti který by jim byl školou, jejímž rozšiřováním by stále většího užitku nabývati mohli.
13. Každému jest volno chovati včely v libovolném počtu a také se panstvím a úřadům nařizuje, aby poddaného ani v živnosti a chovu, ani v obchodování s medem a voskem, tak i v užitku z toho plynoucím nerušili a neomezovali.
14. Majiteli včel se dovoluje ulétlé roje po 24 hodin pronásledovati i na cizím pozemku a za mírnou náhradu způsobené v tom případě škody si je vzíti.
15. Pod trestem dvojnásobné ceny se zapovídá včely cizí osoby zahubiti, ať se to stalo za jakoukoliv záminkou. Ani zlodějky není dovoleno ničiti, poněvadž jsou zajisté jiné prostředky, jimiž může včelař své včely proti zlodějkám pojistiti.
16. Se zloději včelstev, poněvadž taková krádež náleží mezi krádeže kvalifikované, budiž nakládáno se vší přísností práv kriminálních zemskými soudy z moci úřední čl. 94. § 11. Vrchnosti zvláště budou nuceny se zodpovídati, budou-li udány pro shovívavost v této věci.

Pro  včelmistry  byla k patentu přidána následující instrukce:

1. Včelmistr jest povinen vyučovati ve způsobilém, od krajského úřadu mu vykázaném okresu.
2. Zaříditi včelín s potřebnými úly, veřejně tam vyučovati a to dle vyzkoušených zásad prvního včelařského učitele Janše ve Vídni. V této škole ať učícím se všechno vysvětlí, ničeho nezatajuje, co přispívá ku poznání včel samých, jejich rozmnožování a chovu po celý rok.
3. Vyučování toto jest bezplatné, kdežto učiteli vyměřen budiž určitý plat.
4. Učitel musí býti ve svém úřadě neúnavný, a  v přednáškách svých zřetelný;  dále jest povinen veškeré ve včelařství se vyskytnuvší pochyby a závady každému zodpověděti a vysvětliti, a žádá-li se to, jest povinen beze všeho zdráhání za bezplatné opatření povozu a za náhradu jiných výloh na venkov se vydati za účelem prozkoumání a zvelebení včelařství.
5. Nikdo nesmí býti v zemích ustanoven za veřejného učitele včelařského, kdo se nevyučil na hlavní včelařské škole vídeňské, nebyl vyzkoušen zdejším prvním učitelem a kdo se nevykáže vysvědčením, že si nejen osvojil zručnost pravého včelařství, nýbrž že dovede zručnosti této i jiné vyučiti.
6. Také nesmí učitel žádnému z žáků před jejich odjezdem vydati vysvědčení, že si nauku osvojil, dokud ho nevyzkoušel a neshledal způsobilým ku pěstování včelařství.
7. Každoročně musí o svěřených mu úlech, o jich ošetřování a výlohách s tím spojených, jakož i o čistém zisku podati krajskému úřadu podrobný výkaz, který pak tento, připojiv k němu své vlastní dobrozdání o skutečném rozmnožení a své potvrzení, předloží zemskému úřadu, jenž z vyzískaného užitku jistý podíl učiteli za odměnu vyměří, nedbalé učitele však lepšími nahradí.
8. Zemský úřad jest povinen jednou v roce podávati dvoru o pokroku včelařství zprávu, při čemž budou o pokroku všem za vzor kladených škol a učitelů v časopisech uveřejňovány pravdivé výsledky ku všeobecnému povzbuzení, a na učitele, v jejichž okresích se včelařství domůže důležitých úspěchů, bude brán zvláštní ohled.
9. Učitel se má vynasnažovati, aby včely, nejsou-li již v takových krajích, kde také na sklonku jara a léta jest postaráno o dostatečnou potravu, zavezl jinam na pastvu, a by včelařům ukázal ve svém okresu tento zkouškou osvědčený prostředek, proti kterému jsou ještě mnozí zaujati.

 

Včelařský patent Marie Terezie
ze dne 30. srpna 1776 vydaný na hradě pražském pro království české. *)

My Maria Terezia z Boží milosti ovdovělá císařovna Římská, královna Uherská, Česká atd., všecky své poddané vyrozumíváme, že stavové naši, uznávajíce moji mateřskou péči o dobro všech našich poddaných, postihujíce dále veškery pro zemi důležité změny v hospodářství, tak i majíc na zřeteli naši starost o zlepšení chovu včeliček, sami našemu úmyslu vstříc přicházejíce dle přikladu našeho Markrabství Moravského a arciknížectví Rakouského Jana Halmanna za vyučitele chovu a držení včeliček pod stavovskou odměnou přijali, jej pak v královském zlatohorním městě Novém Kníně (v kraji berounském), jako v kraji polohou i pastvou včelám nejpříhodnějším usadili, aby tam včelín založil a jednoho každého dle přání zdarma ihned na místě prakticky i theoreticky o řádném chovu včel poučil.
Jelikož vše jest připraveno, může učitel Halmann hned v tomto roce počátkem měsíce července, s vyučováním započíti;  i doufáme, že následkem této péče naší všickni poddaní, zvláště zemědělci, příležitosti této s radostí se chopí, poněvadž známo, že med do domácnosti užitek přináší. Nad to:

1. Neopomeneme tuto včelařskou nám milou školu svěřiti nejvyšší dohlídce gubernia a stavův.
2. Ujišťujeme, že dobrý chov včel a vyplývající z toho vosk a med nikdy nějakými poplatky, daněmi, atd. ani pro státní neb zemskou či privátní potřebu stížiti nedovolíme, nýbrž při úplné svobodnosti zachovávati a ochrániti chceme.
3. Oněm včeliček vlasteneckým pěstitelům jest dovoleno, aby odlítnutý roj po 24 hodiny i na cizím pozemku pronásledovati směli a mohou též odlítnutý roj, jejž jiný zachytil, proti mírné náhradě vzniklých tomuto outrat zpět požádati.
4. Úly včel určené ke kočovnému včelaření mohou se jak na panské, tak na selské pole pohankou oseté za účelem pastvy pro včely přenésti, (květu tím nijak se neuškodí) ale bez poškození pozemku, včelař může sobě boudu ku hlídání zříditi a jest povinen z každého úlu náhradu ne vyšší 2 kr. majiteli pozemku vyplatiti;
5. Při převážení úlů nikde, ať už při silnicích, nebo městech mýto neb jiný veřejný neb soukromý poplatek vybírán býti nesmí.
6. Důvěřujeme každé gruntovní vrchnosti, že u vědomí, zlepší-li se důchody poddaných, i její příjmy se zvětší, sama se bude snažiti, by chudí poddaní její pomoci aspoň po jednom úlu sobě zaopatřiti mohli.
7. Výslovně tuto prohlašujeme, že každý včely v jakémkoli sobě oblíbeném množství držeti a živnost tu svobodně provozovati může;  naproti tomu pak vrchnosti neb hospodářští úředníci, kteří by poddaným v chovu včeliček neb obchodu s medem a voskem ta nejmenší protivenstva neb příkoří činili, mohou Naši nejvyšší nemilost očekávati.
8. Pod složením dvojnásobné ceny (rozuměj za úl) co nejpřísněji jest zakázano, aby kdo z jakékoli příčiny včely druhému zničiti chtěl, aneb podobným způsobem včely zlodějky ve zkázu uvésti hleděl, poněvadž jest dosti prostředků k vynalezení, kterými včely proti zlodějkám bezpečně opatřeny býti mohou.
9. Proti zlodějům včeliček, poněvadž krádež taková počítá se inter furta quali ficata, musí se zakročiti se vší přísností trestního práva dle nejvyššího našeho předpisu a zemského právního řádu odst. 94. § 11.;  ony pak vrchnosti neb právní sídla, které by  snad mimo nadání, t.j. s vědomím věc promíjeti chtěly, že by to na jevo vyšlo, budou v obzvláštní odpovídání potahovány.
Podle toho ví každý, jak se zachovati. Jest to naše opravdová, nejmilostivější vůle a mínění.

*) Český originál: „Kalendář českoslovanských včelařů“ 1897, str. 31. a násl. Německý originál:  „Der deutsche Imker aus Böhmen“, 1901. str. 59. a násl.

Dáno na hradě Pražském 30. Srpna 1776.


Maria Terezia
Karel Egon kníže z Fürstenberku.

OTdlZ